Geografické údaje
Oficiální název země: Republika Srbsko a Černá Hora
Rozloha: 13812 km2
Počet obyvatel: 662.000
Geografická poloha: jihovýchodní Evropa, 42°55´SŠ, 18°52´VD
Časové pásmo: GMT + 1 (stejné jako v ČR)
Hlavní město: Podgorica (173.000 obyvatel)
Další města: Bar, Cetinje, Budva, Kotor
Státní zřízení: republika
Nejvyšší představitel: prezident
Měna: EURO
Jazyky: srbština (úřední), černohorština
Délka pobřeží: 293 km
Délka pláží: 73 km
Nejdelší pláž: Velika Plaza, Ulcinj, 13.000 m
Nejvyšší hora: Bobotov kuk (Durmitor), 2.525 m
Největší jezero: Skadar, 391 km2
Nejhlubší kaňon: Tara, 1.300 m
Největší záliv: Boka Kotorska, 1.300 m
Celková délka silnic: 5.174 km
Celková délka železnic: 249 km
Správní rozdělení: 20 obcí
Etnické složení: Černohorci (62%), Muslimové (15%), Srbové (9%)
Náboženství: srbské pravoslaví, muslimové
Podnebí: středozemní přímořské.Label2

Historie: V druhém tisíciletí před Kristem osídlena ilyrskými kmeny, součást římské říše, Byzance. Přibližně v šestém století se zde začaly usazovat slovanské kmeny. V desátém století zde bylo založeno knížectví Zeta, které se ve třináctém století stalo součástí srbského státu. V polovině čtrnáctého století první zmínky o nezávislém státu Černoviců. Později území obsazeno Benátkami, později Osmanskou říší. Od roku 1878 oficiálně nezávislý stát a od roku 1918 součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (1929 Jugoslávie). Spolu se Srbskem podporovala Černá Hora v devadesátých letech zachování Jugoslávie. Černohorci se také podíleli na obléhání chorvatského přístavu Dubrovník. Od kosovské krize sílí snahy na osamostatnění země. V říjnu 2000 černohorský prezident Milo Djukanović po jednání s novým prezidentem JSR Vojislavem Koštunicou odmítl účast své strany (DPS) v jugoslávské vládě.Černohorská vládní koalice prezidenta Mila Djukanoviče rozhodla vypsat referendum o nezávislosti Černé Hory do června 2001. Djukanovič se vyslovil pro vytvoření svazku svrchovaných států mezi Srbskem a Černou Horou, který by měl tři důležité funkce společné: společnou armádu, společnou zahraniční politiku a také měnu, která by byla povinně konvertibilní.