Ve střední části černohorského pobřeží leží starobylé město Budva, v současné době snad nejvyhledávanější turistické letovisko v Černé Hoře. Podle pověsti je založil Kadmos, syn fénického krále Agenora vyhnaný z Théb, ve skutečnosti však zřejmě vzniklo ve 4. stol. př. n. l. jako ilyrská osada. Ilyry nejprve vytlačili Řekové a po nich se stalo římským opěrným bodem. Město je jedním z nejbohatších archeologických nalezišť v Evropě. Během 20. století byly při různých rekonstrukčních pracích objeveny pozůstatky řeckého a římského pohřebiště a v odkrytých hrobech bylo nalezeno přes 2500 cenných předmětů.
Město leží v širokém Budvanském zálivu a před nepříznivými povětrnostními vlivy z vnitrozemí je chrání pohoří Lovćén a Paštrovići. Pobřeží je prorostlé bujnou vegetací, které podporují bohaté srážky.
Budva ve své pohnuté historii mnoho utrpěla, v 16. století ji vypálila turecká vojska, roku 1667 velkou část města poškodilo zemětřesení a na přelomu 18. a 19. století se vněm několikrát vystřídala okupační vojska. Mnoho staveb proto pochází až z 19. nebo 20. století a jejich historickou hodnotu nelze srovnávat např. s památkami v Kotoru. Přesto je procházka starým městem zajímavým zážitkem, který umocňuje středověká atmosféra vládnoucí v úzkých uličkách a na slunných náměstích.
Stará část města se rozkládá na malém výběžku spojeném s pevninou úzkým náspem, zatímco nová část se rozrůstá podél břehu zálivu a poměrně hluboko do vnitrozemí. Obzvláště silným dojmem působí opevnění města, které od 14. století obepíná celý polostrov a svírá mezi sebou unikátní soubor historických budov. Jeho součástí jsou dvě brány, Pevninská brána (Kopnena vrat) a Mořská brána (Morska vrata), za nimiž začíná spleť úzkých a křivolakých uliček, průchodů a malých náměstí.
Nejstarší historické památky si můžeme prohlédnout v jižní části historického centra. Zdaleka viditelnou dominantou je kostel sv. Jana (Sveti Ivan) založený zřejmě již v 7. století. Jeho dnešní podoba je však výsledkem několika přestaveb, zejména po velkém zemětřesení roku 1667. O 200 let později ke kostelu přibyla zvonice. V kostele se dochovala díla benátských malířů a ikony z 15. až 17. století. Jižně od kostela stojí budova postavená v 19. století v pseudogotickém stylu, která dříve sloužila jako biskupský palác.
Vedla kostela Sv. Jana se nachází budova Archeologického muzea. V jeho sbírkách je uloženo asi 3000 předmětů pocházejících z římské a řecké doby, např. vzácná sbírka antických mincí, zlaté šperky apod.
Na jižním konci starého města se rozkládá pevnost, jejíž dnešní podoba je výsledkem přestavby v době nadvlády Rakousko – Uherska. U jejího vchodu stojí kostel sv. Trojice nápadný svými rozměry a fasádou zdobenou střídajícími se pruhy různobarevných kamenů. Vznikl roku 1804 a je velmi podobný některým jiným kostelům v oblasti, které byly postaveny ve stejné době, např. kostelu v klášteře Podostrog nedaleko Budvy.
Další významnou církevní památkou je kostel sv. Sávy stojící nedaleko městských hradeb v jihozápadním cípu starého města. Podle nápisu vyrytého do kamene byl založen roku 1143. Jednolodní stavba má na východní straně polokruhovou apsidu a je zřejmě dílem stejné stavební huti, která postavila kostel s. Tryfona v Kotoru. Čtvrtým kostelem v této části města a jednou z nejstarších staveb je kostel Panny Marie na mysu, postavený roku 840. Při svém založení byl součástí benediktinského kláštera. O době jeho vzniku vypovídá nápis na severní zdi kostela, který je zároveň nejstarším středověkým nápisem zachovaným na východním pobřeží Jadranu.
V severní části města můžeme navštívit Moderní galerii, která vystavuje nejen díla jihoslovanských autorů, ale i moderní expresionisty z Anglie, Španělska, Francie, Německa apod.
Za hradbami starého města začíná moderní turistické letovisko s hotely, plážemi a promenádou. Oblíbená je zvláště písečná pláž Morgen ležící severozápadně od města za letoviskem Avala a chráněna masivem vrcholu Spas. Skládá se vlastně ze dvou menších, asi 350 m dlouhých pláží, spojených navzájem tunelem. Nese jméno španělského námořníka, který zde ztroskotal se svou lodí. Dále se na sever nachází oblázková pláž Jaz, rovněž skládající se ze dvou částí, z nichž jedna je využívána nudisty. U pláže, obklopené bujnou zelení a chráněné vysokými skalami před chladnými vnitrozemskými vlivy, stojí velký kempink.
Mezi starým městem a letoviskem Avala se rozkládá jedna část Městské pláže a druhá její polovina leží mezi starým městem a přístavem. Navštěvovaným místem je rovněž oblázková Slovenská pláž nacházející se uprostřed Budvanského zálivu.
Proti starému městu leží v Budvanském zálivu ostrov sv. Mikuláše (Sveti Nikola), na němž se nacházejí zříceniny stejnojmenného kostela. Ostrůvek, který byl oblíbeným odpočinkovým místem Petra II. Njegoše, je nyní vyhledávaným turistickým cílem.
V letních měsících probíhá v Budvě divadelní festival Budva – divadelní město, jehož tradice vznikla po velkém zemětřesení roku 1979, a který během několika sezón získal velkou popularitu. Každý rok se zde rovněž koná hudební festival Středomořská píseň, jehož hlavním cílem je podpora hudby typické pro oblast Středozemního moře.